FAQ

Jak lze definovat riziko?

Riziko (risk) - kombinace četnosti a pravděpodobnosti výskytu specifikované nebezpečné události a jejich následků (vyjádření pravděpodobnosti, že vznikne negativní jev a zároveň důsledky tohoto jevu. Má vždy dva prvky - četnost nebo pravděpodobnost a následky nebezpečné události). Analýza rizika je systematické použití dostupných informací k identifikaci nebezpečí a k odhadu rizika.

Kdo může měnit rozsah a provedení revizí a zkoušek a změnit lhůty kontrol, revizí a zkoušek?

Ten, kdo nese ze zákona odpovědnost za bezpečnost zařízení – tedy zaměstnavatel, který je jeho provozovatelem, cítí-li se natolik odborně způsobilý, že nerespektuje závěry a doporučení revizního technika nebo obecně uznávané a doporučené lhůty a způsoby zkoušení. Lze mu jen přát, aby toto své rozhodnutí nemusel obhajovat před soudem při řešení následků úrazu nebo náhrady způsobené škody. Při svém rozhodování se může opřít o odborné stanovisko organizace státního odborného dozoru ITI Praha, které získá, za úplatu ( § 6a odst. 1 písm. a) zákona č. 174/1968 Sb., v úplném znění). V něm organizace SOD vyjádří názor, zda jsou při navrženém způsobu nebo změně termínu zkoušení splněny požadavky bezpečnosti technického zařízení.

Závěry revizního technika, týkající se zejména způsobu a lhůty zkoušení VTZZ, může změnit nebo zcela odmítnout Inspektor Oblastního inspektorátu práce, zjistí-li závady při kontrole dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů k zajištění bezpečnosti provozu technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví a právních předpisů o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení (§§ 3, 5 a 7zákona č. 251/2005 Sb.). Podle závažnosti zjištěného porušení předpisů může pak být podnikající fyzické nebo právnické osobě, která nezajistí provedení prohlídek, revizí nebo zkoušek VTZZ ve stanoveném rozsahu, uložena pokuta až do výše 2 miliony Kč, jakož i zákaz činnosti a odnětí oprávnění vydaného organizací státního odborného dozoru (§§ 20 a 33 zákona č. 251/2005 Sb.).

Co jsou to „opatření zaměstnavatele„ požadované v § 102 odst.2 ZP?

Opatření zaměstnavatele: např.směrnice vydaná k zajištění bezpečného provozu zařízení. Nejvíce to budou předpisy vydané na podkladě právních a ostatních předpisů - například Systém bezpečné práce podle ČSN 12 480-1; Místní řád skladu podle ČSN 26 9030, atd. Tato opatření mohou obsahovat celý soubor preventivních opatření k zamezení rizik, povinnosti k jejich kontrole a vyhodnocování.

Jak je to se závazností a platností ČSN?

České technické normy jsou zvláštním druhem norem, ve kterých jsou upraveny velice specifické požadavky toho, co chce norma vlastně řešit. Technické normy obsahují informace o obecně uznávaných technických řešeních, základní zákonné požadavky bezpečnosti konstrukční, materiálové, protipožární, hygienické či ochrany zdraví a životního prostřední. Pokrývají téměř všechny oblasti lidské činnosti.

Existence technických norem a odkaz na ně v právních předpisech jsou nezbytné pro to, aby právní předpisy České republiky nebyly neúčelně zatěžovány množstvím detailních právních požadavků. Právní předpis nemůže jít do podrobností uvedených na mnoha stránkách norem. Právní předpis stanoví pouze základní podmínky s tím, že na příslušné české technické normy odkazuje, čímž informuje kompetentní osoby, kde naleznou podrobné řešení dané problematiky.

Závaznost ČSN byla, až na výjimky, zrušena k 31.12.1994. Současně byly zrušeny oborové normy (ON,OEG). Od 1.1.2000 jsou všechny normy obecně nezávazné. Z toho lze vyvodit, že mají pouze doporučující charakter a není povinnost se jimi nutně řídit. Jiná věc ovšem je, že když se nebudou tyto normy dodržovat, může to mít faktické dopady, s nimiž už i právo bude spojovat určité následky, např. dům spadne, konstrukce se zřítí, bude ohrožena bezpečnost osob zanedbáním povinností provádět opakované kontroly atd.).

Navíc, stejně jako všude jinde ve světě, i u nás existují případy, kdy povinnost dodržovat požadavky uvedené v českých technických normách vyplývá z jiného právního aktu, jako je:

  • právní předpis (např. právní řád České republiky obsahuje řadu předpisů, které stanoví přímo či nepřímo povinnost řídit se technickými normami. Lze proto doporučit, aby všechny podniky ve vlastním zájmu dodržovaly zejména ta ustanovení ČSN, která se týkají ochrany oprávněného zájmu, tj. zájem na ochraně života, zdraví a bezpečnosti osob a zvířat, majetku a životního prostředí)
  • smlouva
  • pokyn nadřízeného
  • rozhodnutí správního orgánu

Důležité je taktéž rozlišovat , zda zařízení, konstrukce nebo revize musí odpovídat normě nebo požadavkům normy. Znamená to , že je nutno pochopit smysl normy , jaký problém chce řešit a jakým způsobem. Nemusí být řešeno přesně podle normy, nemusí odpovídat normě , ale musí být řešen problém rovnocenným nebo lepším způsobem , musí odpovídat požadavkům normy.

Ke zvyklostem Evropského Společenství patří, že omezit práva a určit povinnosti smí pouze zákon a je úplně nepodstatné, zda nižší předpisy nebo normy nejsou závazné, jestliže zákon říká, že výrobek nebo činnost jím musí odpovídat.

ČSN jsou tedy – nadále pouze PLATNÉ a v případě, že údaje a postupy v nich uvedené jsou prováděcím předpisem k některému ustanovení předpisu vyšší právní úrovně /př. VN č. 378/2001 Sb./, jsou tyto nadále závazné a požadavky uvedené v nich jsou považovány za minimální. Odchýlit se od nich je tedy možno pouze na stranu vyšší bezpečnosti, případně prokázat, že odchýlením není zvýšeno nebezpečí ohrožení zdraví, života nebo majetku. Toto prokazování je na provozovateli a jeho nutnost se projeví zejména v případě vyšetřování příčin úrazu nebo havárie související s provozem zařízení.

Dodržování normy je tudíž nejjednodušší způsob prokázání, že činnost nebo výrobek je bezpečný. Zpravidla bývá i nejlevnější , protože se nemusí prokazovat rovnocennost odchýlení od ČSN zkouškami nebo ověřením. Nemusí však být řešením nejlepším, optimálním.


Provoz zdvihacích zařízení

Každá konstrukce zdvihacího zařízení je během své životnosti podrobena různým četným zatížením. Od vnějších a vnitřních sil, vlastní hmotnost, klopné a stabilizující momenty, přes klimatická zatížení, zatížení statické i dynamické, namáhání na únavu, vibrace, teplotu, až po zatížení od přídavných zařízení, hmotnost nákladu – přepravovanou hmotnost aj.

S životností je neodmyslitelně spjata spolehlivost zařízení, což je vlastnost spočívající ve schopnosti plnit požadované funkce při zachování hodnot stanovených provozních ukazatelů v daných mezích a časech stanovených technickými podmínkami. více...

Kontaktní údaje

ALSTEG - Pavel Nesrsta

telefon: +420 774 630 099
email: info@alsteg.cz
kancelář: Nad Hájem 439/16, Praha 4, Hodkovičky